Zlatá stuha za celoživotní přínos dětské literatuře

Malíř, grafik a ilustrátor Oldřich Jelínek (1930) vystudoval na AVU u prof. Antonína Pelce. Začínal ilustracemi pro časopisy ABC, Dikobraz, Pionýr a další. Dlouhá léta spolupracoval s Adolfem Bornem, s nímž ilustroval několik knih (například Dobrodružství kapitána Žvanilkina Andreje Sergejeviče Někrasova) i časopiseckých  příspěvků. Často maloval ženy a nejrůznější stroje, zejména automobily jsou jeho celoživotní láska. Sám rád vzpomíná například na knihu Jaroslava Pacovského Vzduchoplavci, aviatici a piloti, za niž dostal hlavní cenu Premio Grafica na knižním veletrhu v Boloni. V roce 1981 Oldřich Jelínek emigroval do západního Německa, dodnes žije a pracuje v Mnichově.

„Oldřich Jelínek oslavil letos v únoru devadesáté narozeniny ‒ a pořád maluje a hlavně kreslí; ještě nedávno se jeho karikatury pravidelně objevovaly v magazínu Computerwoche. Z obrovského množství práce, které má za sebou, patří jen poměrně malá část dětem a sám autor si jí necení tolik, jak by zasloužila. Větší váhu vždy přikládal svým obrazům a volné grafice. Možnost svobodně tvořit a komentovat politické události má určitě zásadní význam pro každého z nás; jen si myslím, že by byla škoda zapomínat proto na čtenářské zážitky z dětství, které mívaly (a doufám, že stále mají) zvláštní a nenahraditelné místo snad v každé osobní historii. 

Jelínkovy ilustrace, obrázkové seriály, komiksy a kreslené vtipy zanechaly v paměti celé generace čtenářů výrazné stopy, ačkoliv se většina originálů už dávno poztrácela. Jistě nejsem jediný, koho před lety oslovily a zasáhly Jelínkovy groteskní obrázky, v nichž rezonovaly tóny o poznání hlubší, než bývalo v optimisticky vyladěné knižní a časopisecké produkci obvyklé. Aniž by poučovaly, uměly ukázat, jak blízko je od směšného ke strašidelnému. Dokázaly oživit éru prvních aut a letadel stejně přesvědčivě jako zpřítomnit zapovězený a nedostupný svět za železnou oponou, i když byl fantastický a docela jiný, než ten, v němž se Oldřich Jelínek začátkem osmdesátých let ztratil svým čtenářům z dohledu. Věřím, že ocenění, které se Česká sekce Mezinárodního sdružení pro dětskou knihu rozhodla Oldřichu Jelínkovi udělit, bude příležitostí nejen ke vzpomínání, ale také k objevování,“ uvádí k letošnímu ocenění Zlaté stuhy Pavel Ryška, vizuální umělec, vysokoškolský pedagog, archivář a badatel v oblasti vizuální kultury.

Výběr z knižních ilustrací Oldřicha Jelínka:

Lazar Josifovič Laginː Ostrov zklamání, Mladá fronta, Praha 1955, společně s Adolfem Bornem.

Rudo Moricː Mistr boxerských rukavic, Mladá fronta, Praha 1956, společně s Adolfem Bornem.

Andrej Sergejevič Někrasov: Dobrodružství kapitána Žvanilkina, SNDK, Praha 1960, společně s Adolfem Bornem.

James Oliver Curwoodː Zlaté údolí, SNDK, Praha 1968.

James Oliver Curwoodː Lovci vlků, SNDK, Praha 1968.

Louis Pergaudː Knoflíková válka, Mladá fronta, Praha 1968.

Jaroslav Pacovskýː Vzduchoplavci, aviatici a piloti, Mladá fronta, Praha 1974.

Jules Verneː Závěť výstředníka, Albatros, Praha 1976.

Alexej Nikolajevič Tolstojː Nikitovo dětství, Albatros, Praha 1976.

Ota Hofman: Odysseus a hvězdy, Albatros, Praha 1977.

Lukáš Luhanː S píšťalou na krysy, Albatros, Praha 1978.

František Kubkaː Mnichov, Naše vojsko, Praha 1978.

Zdeněk Pluhařː Kříže rostou k Pacifiku, Československý spisovatel, Praha 1978.

Helena Hodačováː Prázdniny s Milenou, Mladá fronta, Praha 1979.

Joseph Conradː Srdce temnoty, Vyšehrad, Praha 1980.

Edouard Peissonː Vyplul z Liverpoolu ..., Albatros, Praha 1981.

Jan Trefulkaː Velká stavba, Index, Kolín nad Rýnem 1982.

Josef Frolíkː Střílející abatyše, Polygon, Curych 1983.

Ivan Krausː Číslo do nebe, Konfrontace, Curych 1984.

Jan Benešː Balada o Ludimíru, Primus, Praha 1996.

Jan Benešː Moji výbušní zlotvoři, Votobia, Praha 2001.

Laureáty ceny Zlatá stuha za celoživotní přínos dětské literatuře z předchozích let naleznete zde.